Regionální osobnosti

Jindřich Jiří Adolf Opper de Blowitz

Tento velmi výstřední, ale přesto schopný a talentovaný novinář se narodil v Blovicích 28. prosince 1825. Rodiče Markus a Anna Opperovi společně provozovali obchodní živnost. Rodina žila v domě č. VIII (židovské domy byly číslovány římsky). Dům se nacházel na blovickém náměstí (dnešní Masarykovo náměstí) poblíž Panského domu. Na jeho místě se dnes nachází funkcionalistická budova spořitelny, která byla postavena v roce 1932. Opper získal své první vzdělání na blovické farní škole u kostela, kterou v té době navštěvovaly i židovské děti. V roce 1837 se objevuje jako žák plzeňského gymnázia, ale absolvoval zde pouze jeden ročník.

Rodina se záhy odstěhovala do Nepomuka. Mladý Opper se brzy poté vydal do zahraničí, jeho cílem byla Amerika. Do Ameriky však neodcestoval, kolem roku 1848 zakotvil ve Francii. Zde se stal učitelem cizích jazyků. Vystřídal celou řadu míst, učil např. v Tours, Limoges, Poitiers a roku 1856 byl jmenován profesorem němčiny v Marseille.

Díky sňatku s bohatou vdovou se finančně zabezpečil a získal i potřebný společenský status. Jeho žena byla z rodu Arnaut d´Agnel de Bourbon. Jednalo se o vzdálené příbuzné královského rodu Bourbonů. Ještě před samotnou svatbou byl nucen se nechat pokřtít. Vrátil se do rodných Blovic a 22. května 1858 byl děkanem F. J. Vackem Kamenickým pokřtěn. Jako dar a upomínku na křest mu Opper zanechal misál z roku 1845.

Velmi brzy po svatbě přestal Opper učit a začal se věnovat pouze žurnalistice. V této době pracoval pro francouzské časopisy Gazette du Midi a Decentralisation.

Jako zastánce republiky si Opper dovolil po jejím vyhlášení (dne 4. září 1870) požádat o francouzské občanství. V témže roce mu bylo uděleno.

Díky svým přesným zprávám o revolučním vývoji měl lví podíl na potlačení marseillské komuny. Francouzský prezident Adolph Thiers mu byl velice zavázán, až do jeho smrti byli v pravidelném kontaktu. Opper de Blowitz na něj velmi mile vzpomíná ve svých pamětech. Byl to právě Thiers, který ho uvedl do společnosti diplomatů a státníků, ve které se již sám dokázal výborně pohybovat. Zásluhy o ustanovení a obranu nové republiky se záhy přetavily do podoby Řádu čestné legie, kterým byl Opper vyznamenán v roce 1871.

Pařížským korespondentem londýnských Timesů

V roce 1872 se stal asistentem francouzského dopisovatele anglického deníku The Times. Po uprázdnění postu francouzského dopisovatele v roce 1875 připadl tento post Opperovi. Tehdy měl již za sebou několik úspěšných interview. V dalších letech se mu podařily interview s vynikajícími státníky a osobnostmi. V roce 1875 měl rozhovor se španělským králem Alfonsem XII., v roce 1882 pak s papežem Lvem XIII. v Římě a v roce 1883 se sultánem Abdulhamidem II. v Konstantinopoli (dnešní Istanbul).

Velmi důležitou roli sehrál Opper de Blowitz na berlínském kongresu, který byl mezinárodním setkáním svolaným k vyřešení východní krize z let 1877-1878. Jako novináři se mu podařilo velmi obratně získat text berlínské smlouvy, kterou nechal v den jejího podpisu uveřejnit. Tento čin velmi rozzlobil samotného Bismarcka.

Mezi nejproslulejší rozhovory patří i ten, který proběhl s říšským kancléřem Otto von Bismarckem. Došlo k němu 2. července 1878 během berlínského kongresu.

Důležité poselství o kvalitách tohoto novináře dokazuje i to, že byl vyslán jako zahraniční dopisovatel na první jízdu Orient expresu, který vyjel z pařížského Východního nádraží 5. června 1883. Cestující směřovali do tehdejší Konstantinopole. Blowitz své zážitky shrnul ve francouzsky psané knize „Une Course a Constantinople“ (Paříž, 1884).

Od 90. let 19. století postupně upadala Blowitzova novinářská sláva, ale až do své smrti byl činný, a neúnavně se zajímal o politické dění ve Francii i ve světě. Jindřich Jiří Adolf Opper de Blowitz zemřel 18. ledna 1903.

Odhalení pamětní desky

Dne 3. dubna 1927 byla v Blovicích na domě tehdejší četnické stanice odhalena pamětní deska. Na tomto místě se pravděpodobně narodil Opper de Blowitz. Slavnostního odhalení desky se zúčastnili vedle zástupců města a spolků také zahraniční a českoslovenští žurnalisté. Desku vytvořil kameník, otec prvního ředitele blovického muzea Karla Škrábka. Dům, na kterém visela pamětní deska, byl zbourán a na jeho místě postavena v roce 1932 nová budova spořitelny. Deska byla umístěna při vchodu do budovy. V době německé okupace byla deska odstraněna a uschována ve sbírkách muzea Františka Raušara.

Znovuodhalení pamětní desky v roce 1993

U příležitosti 90. výročí úmrtí blovického rodáka Oppera de Blowitz byla dne 16. dubna 1993 znovuodhalena pamětní deska, které se od roku 1939 nacházela v blovickém muzeu. Večer téhož dne se konal v blovickém lidovém domě program o životě a díle tohoto světoznámého žurnalisty.

Podle většiny současníků byl Opper vynálezcem interview, králem tehdejších zpravodajů a beze sporu největším zahraničním dopisovatelem své doby. Snad nikdo před ním ani po něm neměl tak dobrou reputace mezi vzdělaným obyvatelstvem a neměl takový vliv na evropské státníky a diplomaty. V době kdy se postupně rozvíjela telegrafická komunikace, si velmi prozíravě osvojil možnosti této nové technologie. Díky tomu byl schopný velmi rychle podávat zprávy až do Londýna. V Timesech byla v té době tradiční anonymita. Tudíž nikdy nepodepsal svůj článek, ale přesto bylo jasné, že je jejich autorem právě Opper de Blowitz.