V roce 2023 vyšla reprezentativní publikace Zámek a panství HRADIŠTĚ, kterou pod editorským vedením Mgr. Jiřího Boudy sepsal kolektiv autorů a vydalo ji Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích, p. o. Kniha provede čtenáře historií zámku Hradiště od středověku do současnosti. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány majitelům panství a také stavebním proměnám, které na zámku proběhly. Kniha je doplněna bohatým fotografickým doprovodem a anglickým i německým resumé. Knihu je možné zakoupit. V případě zájmu nás kontaktujte.
V rámci příprav knihy zvniklo několik přednášek na jednotlivý témata, obsažená v publikaci.
Přednáška přiblíží, jak jednotliví šlechtičtí majitelé Hradiště uplatňovali svá patronátní práva a povinnosti ke kostelům a církevním úřadům na území tohoto panství. Zmíněny jsou nejstarší doklady o patronátu z druhé poloviny 14. století. Připomenuta je i role blovického farního kostela jako rodového pohřebiště hradišťské vrchnosti. Pozornost je věnována době tzv. konfesionalizace na přelomu 16. a 17. století. V této době se základní patronátní právo navrhovat osobnost duchovního a tím i ovlivňovat náboženské vyznání svých poddaných stalo politickým nástrojem v rukou místní šlechty. V době baroka uplatňovali majitelé Hradiště svá čestná práva plynoucí z patronátu pro reprezentační účely a zajištění rodové paměti na svém panství. Zaváděli a podporovali kulty světců, kteří byli tradičními křestními patrony členů jejich rodiny. Narůstající role státu při správě církevního jmění v době osvícenství se dotýkala i práv patronů. V době společenských změn ve druhé polovině 19. století se majitel Hradiště Hanuš z Kolovrat angažoval v zachování institutu patronátního práva.
Ze starobylého rodu Kolovratů pocházela celá řada významných osobností českých i středoevropských dějin. Mezi ně patřil také Jan Nepomuk Karel Krakovský z Kolovrat (1794–1872), známý spíše jako Hanuš. Hrabě proslul svou filantropií, mecenášstvím a podporou českých kulturních a politických snah v 19. století. Jeho osobou vymřela březnická větev Krakovských z Kolovrat, jejíž členové vlastnili kromě jiného také zámek Hradiště v Blovicích.
Poválečná společenská realita se projevila i proměnou vlastnických vztahů k zámku Hradiště. Oba jeho majitelé, bratři Adolf a Antonín Klikarovi, byli podezřelí z kolaborace, a tak byl dán veškerý jejich majetek do národní správy a zkonfiskován. Majitelé se však tomuto vývoji aktivně bránili: Antonín byl sice z kolaborace usvědčen a odsouzen k dlouholetému trestu vězení a ztrátě veškerého majetku, Adolf byl naopak očištěn, takže jeho majetkový podíl zůstal nezkonfiskovaný. Ani to mu však nakonec nepomohlo a po únoru 1948 byla i jeho část majetku znárodněna. Zámek Hradiště tak v letech 1945-1953 prošel poměrně bouřlivým vývojem majetkových vztahů a nejasné bylo především jeho budoucí využití. Toto období nejistoty bylo završeno až v roce 1953, kdy byl předán ministerstvu zemědělství k vybudování vyšší rolnické školy a nastala tak zcela nová etapa jeho vývoje.
Vážení a milí příznivci Muzea jižního Plzeňska v Blovicích, p. o., dovolte, abychom Vás informovali o nové on-line přednášce z cyklu „Proměny zámku Hradiště“ a sice na téma „Zámek Hradiště ve 2. pol. 20. století“. Přednášejícím je pan Mgr. Michal Rys a Mgr. Markéta Járová ze SOkA Plzeň-jih Blovice.
Na financování této organizace se podílí Plzeňský kraj jako zřizovatel
