Novogotický zámek Hradiště se nachází na jihovýchodním okraji města Blovic, na ostrožně vymezené řekou Úslavou a Komoranským potokem. Původní gotická tvrz zde stála již na konci 15. století. Její zbytky se zachovaly v suterénu v místě dnešního vstupu do objektu.
První písemná zmínka o tvrzi v Hradišti však pochází až z roku 1545, kdy patřila rodu Hradišťských z Hořovic. Po nich se vlastníkem panství stává Anna, roz. Pouzarka z Michnic, dalšími majiteli jsou postupně Karlové ze Svárova, Maxmilián Rudolf hrabě z Gutštejna a Jan Josef svobodný pán z Újezda a na Březnici.
V 16. století byla gotická tvrz přestavěna a vznikl rozlehlý dvoukřídlý renesanční zámek. Po třicetileté válce byl zámek udržován jen s obtížemi. Až v roce 1704 za již zmíněného Jana Josefa svobodného pána z Újezda a na Březnici byl zámek barokně přestavěn.
Další rozsáhlá barokní přestavba proběhla po roce 1726 za nového majitele Viléma Albrechta hraběte Kolovrata Krakovského. Barokní zámek tvořila tři křídla otevřená směrem na západ, kde existovalo slavnostní dvouramenné schodiště do zámeckého parku. V letech 1845 – 1846, za vlády Jana Nepomuka Karla Krakovského z Kolovrat, zvaného Hanuš, prošel zámecký areál nákladnou přestavbou ve stylu tehdy módního klasicismu, pravděpodobně podle projektu významného architekta Johanna Philipa Joendla. V roce 1872 získávají velkostatek hrabata Pálffyové, kteří si zvolili Hradiště za své hlavní letní sídlo. V letech 1872 – 1874 proběhla velkolepá pseudogotická přestavba, která vtiskla zámku dnešní podobu.
Roku 1919 Jan Pálffy z Erdödu velkostatek Hradiště prodal hronovskému textilnímu továrníkovi Adolfu Klikarovi. Nový majitel provedl některé úpravy interiéru, například zrušil hraběcí koupelnu v severním křídle a v prostoru vlevo od průjezdu (v místě dnešní pokladny) si zřídil moderní byt s kubistickými prvky. Po roce 1945 byl velkostatek konfiskován a od roku 1950 sloužila budova zámku potřebám zemědělského školství.
Na financování této organizace se podílí Plzeňský kraj jako zřizovatel