Historie

Původně se v místech dnešního parku rozkládala zahrada, připomínaná již v Urbáři panství hradišťského z roku 1687. Barokní úpravy v 18. století se dotkly nejen zámecké budovy, ale i zahrady a nejbližšího okolí.

Zřejmě podle návrhu Johanna Philipa Joendla proběhla v letech 1845 až 1846 klasicistní úprava parku, která spočívala ve vyrovnání terénu, dláždění cest a zakládání nových záhonů.

V souvislosti s celkovou přestavbou zámku do pseudogotické podoby v letech 1872 až 1874 došlo k velkým změnám i v zámeckém parku, pojatém v tehdy módním anglickém stylu. Tehdejší zámecký zahradník Josef Steinwender působil na Hradišti téměř 20 let, provedl zásadní rekonstrukci parku a vtiskl mu podobu v hrubých rysech dochovanou dodnes. V roce 1882 byl v prostranství před zámkem zbořen tzv. direktorský dům a celý prostor nazývaný „plac“ nově upraven. Vybudována byla kašna s vodotryskem, obklopená pestrým kobercovým záhonem. Zdi hospodářského dvora zakryla dřevěná galerie s altánky, porostlá popínavými rostlinami. Pod okny zámecké kaple býval vysazován hraběcí znak z velkokvětých begónií a stále zelených stříhaných keříků.

Přes mlýnskou strouhu vedlo několik mostků. Dodnes dochovaným unikátem je most se zábradlím ve tvaru pařezů spojených větvemi, postavený z cihel omazaných maltou.
O velkolepé podobě areálu zámku a parku z konce 19. století si návštěvník může udělat představu z dobových pohlednic, vystavených v průjezdu zámku.