Blovice - Zjednodušená verze stránek
Nastavení velikosti písma
+

 

             Projekt Regenerace zámeckého paeku Hradiště          Projekt Regenerace zámeckého paeku Hradiště          Projekt Regenerace zámeckého paeku Hradiště

Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích, příspěvková organizace, přivítalo v prostorách zámku Hradiště první návštěvníky již v roce 2002. Impozantní zámecká budova je po staletí dominantou areálu, jehož nedílnou součástí je malebný zámecký park.

Projekt s názvem Regenerace zámeckého parku Hradiště v Blovicích uspěl v rámci Operačního programu Životní prostředí, který prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí.  V únoru 2011 uzavřelo Muzeum jižního Plzeňska pod vedením tehdejší ředitelky Evy Pančíkové na základě provedeného výběrového řízení na realizaci projektu smlouvu s firmou GREEN PROJECT, s. r.o., Průhonice.

V souladu s projektovou dokumentací, vycházející z dendrologického průzkumu, bylo zahájeno kácení stromů, odvodnění podmáčených luk, byly prováděny terénní úpravy, pěstební opatření na stávajících stromech, zakládány nové travnaté plochy, vysazovány nové stromy a keře. Tyto práce probíhají v potřebné míře i v současné době, neboť revitalizace zámeckého parku je dlouhodobý proces.

Projekt regenerace památkově chráněného zámeckého parku vychází z historických reálií, které ve své práci citlivě zohlednila autorka projektu Ing. Jana Kohlová. Na základě dochovaných písemných materiálů rozdělila vývoj zámeckého parku do čtyř základních etap: 1. barokní (do roku 1768), 2. klasicistní (do roku 1838), 3. romantické (přestavba parku v letech 1844 – 1845) a 4. pozdně romantické (přestavba parku v letech 1873 – 1883). Právě na poslední období se autorka snažila ve své práci programově navázat a vdechnout lokalitě nostalgickou eleganci, s jakou si spojujeme konec 19. a počátek 20. století. V rámci revitalizace byla kromě obnovy vegetační složky parku naplánována i renovace cestní sítě, mostků a lávek, oplocení, vstupních bran a mobiliáře.    

Snaha lokalitu ozdravit, navrátit parku dřívější půvab a proměnit jej ve vyhledávanou odpočinkovou destinaci pro návštěvníky muzea i místní obyvatele byla rovněž impulsem k vybudování nové naučné stezky. Její jednotlivá stanoviště poskytují návštěvníkům areálu informace, jež jsou podstatné pro uvědomění si historického významu celé kulturní památky v rámci regionu.

PhDr. R. Křížková Červená