Blovice - Zjednodušená verze stránek

Nastavení velikosti písma
+

Národopis - lidový kroj

Expozice lidového kroje, navazující na předchozí místnost, je věnována ženskému hradišťskému kroji. Tento unikátní, jediný dochovaný kompletní kroj, byl nošen od poloviny 19. století v oblasti mezi Starým Plzencem a Kasejovicemi. Krása hradišťského kroje zaujala i malíře Jaroslava Šafaru. Ten jej několikrát zachytil ve svých obrazech. Jeden z nich je vystaven i v této expozici. Ženy nosily bílé, uzlíčkové čepečky s dýnkem. Při slavnostních a významných příležitostech se připínala vzadu k čepečkům velká mašle. Vdané ženy si vázaly přes čepečky bílé šátky z jemného plátna, zvané “pleny”. Vystavený čepeček krumplovaný stříbrem si mohly dovolit jen nejbohatší ženy ze selského stavu.

Košilka byla z jemného plátna s krátkými a širokými rukávy, zdobenými krajkou nebo bílým dírkovým vyšíváním. Živůtek byl z tkané, květované nebo vzorkové látky “fortýlu”. Vpředu byl nízký a směrem dozadu se zvyšoval. Později byly nošeny šněrovačky.

Dlouhé sukně dosahovaly až ke kotníkům. V přední části byl vsazen kus kartounu nebo režného plátna, zvaného “lecos”. Typickým prvkem hradišťského kroje byla bílá zástěra z jemného plátna se širokým bíle vyšívaným dírkovaným okrajem a perličkou. Kabátky byly z černého sametu. Přes prsa pod kabátky se uvazoval šátek, a to buď bíle vyšívaný jako pleny, ale trojcípý, anebo různý - hedvábný. Punčochy se pletly z domácí “kramplované” a “valchované” vlny. Střevíčky byly černé, kožené. Pro všední příležitost se nosily dřevěné pantofle.

Expozice hradišťského kroje je dále doplněna o předměty, které připomínají venkovský život naplněný z velké části prací, ale i zábavou. Hlavní zdroj obživy venkovského obyvatelstva představovalo zemědělství doplněné drobnou řemeslnou činností. Ve vystavené kolekci zemědělského nářadí je výjimečným exponátem drhlen pro hrubé zpracování lnu z roku 1818. Keramické předměty na skříni sloužily k vykuřování včel.

Naopak vystavené hudební nástroje, výšivky i dřevěné skašovské hračky dokládají, že venkovský člověk si našel čas na odpočinek od těžké práce, ať už při muzice či nejrůznějších lidových obyčejích a zvycích. Lidové tradice dokládají například velikonoční kraslice, zdobené polepováním hadříčky a sítinou. Ty nejstarší s lepenými svatými obrázky a drátky, tzv. klášterní vejce, pocházejí z konce 19. století.

Vzpomínkou na poutě a procesí byly originální oltáříčky ve skleněných lahvích.

Datum vložení: 20. 3. 2013 15:24
Datum poslední aktualizace: 10. 8. 2021 19:46
Autor: