Blovice - Zjednodušená verze stránek

Nastavení velikosti písma
+

František Raušar - zakladatel muzea

Expozice je věnovaná Františku Raušarovi, zakladateli muzea. Dokumentuje jeho život a tvoří ji zejména nábytek a zařízení salonu manželů Josefy a Františka Raušarových. Podobu Františka Raušara, jeho manželky Josefy a sestry Filomeny zachytil na obrazech význačný regionální malíř Josef Matějka. Součástí expozice je ukázka korespondence s významnými osobnostmi kulturního života 19. a 20. století a fotografie a materiály z jeho bohaté pedagogické činnosti. Mezi nejzajímavější exponáty patří Raušarovy osobní předměty: křtící soupravička, housle a hodinky.

František Raušar se narodil 25. srpna 1857 v Budislavicích u Kasejovic. Po studiích v Nepomuku, v Rakovníku a na učitelském ústavu v Praze zahájil v roce 1876 kantorskou dráhu v Blovicích, kde se v roce 1897 stal ředitelem chlapecké měšťanské školy. František Raušar se stal propagátorem moderních metod a směrů ve školství. Za něho jsou poprvé pořádány na blovické škole stromkové slavnosti, dětské dny, výstavy květin a výlety, a to i do vzdálenějších míst, např. v roce 1913 do italských Benátek. Do důchodu odešel v roce 1923 ve svých 66 letech.

V roce 1903 založil Okrašlovací spolek v Blovicích a stal se jeho dlouholetým předsedou. Zásluhou tohoto spolku bylo osázeno stromy blovické náměstí, Cecima, cesta do Kamenska a park na Dubí, který ještě za života Františka Raušara pojmenovalo město jako “Raušarovy sady”. Byl autorem několika prací o regionální historii a osobnostech. Při Okrašlovacím spolku v Blovicích zřídil v roce 1913 muzejní odbor a jeho předsedou byl až do své smrti. V roce 1936 se stal muzejní odbor členem Svazu českých muzeí v Praze. Vlastivědné sbírky z Blovic a okolních obcí byly postupně shromažďovány a uloženy v bytě Františka Raušara v Hradišťské ulici čp. 148.

Účastnil se také kulturně-politického života ve městě. Jeho zásluhou byly odhaleny pamětní desky Františku Jaroslavu Vacku–Kamenickému, Vejskrabu-Bělohrobskému a Adolfu Opperu de Blowitz. Během svého života byl předsedou Literárního spolku, místní knihovní rady, okresního osvětového sboru, místního spolku Československého červeného kříže, spořitelního výboru městské spořitelny, okresní péče o mládež, knihovní rady, okrašlovacího spolku a předsedou muzejního odboru. Byl také členem mnoha dalších organizací a spolků s místní i státní působností. Od roku 1898 až do konce 1. světové války byl členem obecního zastupitelstva, v říjnu 1916 byl jmenován čestným občanem města Blovic za záslužnou činnost a rozvoj školství i města.  Zemřel 9. srpna 1941 v Blovicích, kde je i pochován.

Po smrti Františka Raušara převzalo muzejní sbírky do svého vlastnictví město Blovice. Vznikem okresu Plzeň-jih v roce 1960 se rozšířila působnost muzea na tento region. Raušarovo vlastivědné muzeum bylo proto přejmenováno na Okresní muzeum v Blovicích a od roku 1976 na Okresní muzeum Plzeň-jih se sídlem v Blovicích. Muzeum postupně shromáždilo a zpřístupnilo veřejnosti bohaté sbírky archeologické, národopisné, uměleckoprůmyslové, výtvarné a literárněhistorické. V roce 2000 získalo muzeum objekt pseudogotického zámku Hradiště, kam se v roce 2002 přestěhovalo. Od roku 2003 je zřizovatelem muzea Plzeňský kraj.
 

Datum vložení: 20. 3. 2013 14:59
Datum poslední aktualizace: 11. 8. 2021 10:05
Autor: