Podsbírka - historie

Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích spravuje kromě jiného i kompletní nebo částečné pozůstalosti významných osobností Blovicka i širšího regionu, a to nejen osobní, ale i literární.

Mezi badateli nejvyhledávanější patří František Raušar (1857 – 1941), ředitel obecných a měšťanských škol v Blovicích položil v roce 1913 základ muzejnictví v Blovicích a stál u zrodu několika blovických spolků. Jeho rozsáhlá pozůstalost zahrnuje kromě korespondence s významnými osobnostmi, jako byli Emanuel Veil nebo Ladislav Lábek, také obsáhlou srbsko-českou korespondenci s bratrem Josefem Zdeňkem, ale i literární tvorbu (např. publikace Blovice a zámek Hradiště, Sebrané spisy Vojtěcha Heinricha Jiroty, Kulturní vývoj Blovicka aj.), školní materiály apod. 
 

• Vojtěch Mikuláš Vejskrab – Bělohrobský (1839 – 1869), učitel a obrozenecký básník se významně zasloužil o rozvoj chrámové hudby v Blovicích, založil a řídil Zpěvácký spolek Kamenický, pro který složil několik mužských sborů a vokálních mší, celkem zkomponoval třicet vokálních a instrumentálních skladeb. Svými pokrokovými články přispíval do pedagogických časopisů. 

• František Jaroslav Vacek – Kamenický (1806 – 1869), vlastenecký kněz a básník se v roce 1846 stal prvním blovickým děkanem. Jeho příchodem se začala psát farní a školní kronika v českém jazyce. V roce 1848 se účastnil Slovanského sjezdu, za což byl potrestán policejním dohledem. Udržoval přátelské styky s předními literáty, např. s J. K. Tylem, B. Němcovou, V. Hankou, K. H. Borovským a dalšími. Pozůstalost tvoří část tvorby (rukopisy) a korespondence.

• Josef Zdeněk Raušar (1864 – 1952), slavista a autor cestopisů působil na poli slovanské vzájemnosti – zasloužil se o rozvoj prohlubování srbsko-českých vztahů v oblasti kulturní a literární. Většinu života pobýval v Srbsku. Přesto se značná část jeho pozůstalosti (literární tvorba, novinové články, korespondence) v blovickém muzeu dochovala díky bratru Františkovi. 

• Augusta Rozsypalová (1857 – 1925), blovická učitelka a spisovatelka. Stala se jednou ze zakladatelek ženského křesťanskosociálního hnutí. Redigovala ženský katolický časopis Žena. Za ČSL získala v parlamentních volbách v roce 1920 poslanecké křeslo v Národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1925 byla zvolena do senátu, ale funkce se nedožila. Byla jedinou parlamentní zástupkyní lidovců během První republiky. 

• Anna Berkovcová (1881 – 1960), blovická rodačka vystudovala přírodní vědy a s titulem PhDr. byla dvanáctou Češkou v řadě s vysokoškolským diplomem. Podílela se na založení zdravotnické školy a později také sociální školy. Největší její zásluhou v této oblasti je však založení dívčí zahradnické školy v Krči (1923). Stála také u zrodu dívčího skautingu v Čechách v roce 1914. Ve sbírkách se nacházejí zejména její práce Vznik a vývoj Čechovy květnice (1911) a Rostlinopis pro nižší třídy dívčích lyceí I. a II. (1913 – 1914).

• Václav Valenta – Alfa (1887 – 1954), řídící učitel obecné školy v Blovicích, překladatel a spisovatel. V ruských legiích se stal hlavním organizátorem školy pro nezletilé dobrovolníky československého vojska na Rusi (1919) na Sibiři. Přispíval do časopisů. Jeho další literární a překladatelská činnost byla inspirována zejména pobytem v Rusku a válečnými zážitky. Velkou část své tvorby věnoval dětem a byl také autorem několika divadelních her a jejich adaptací. Jeho pozůstalost zahrnuje část jeho literární a divadelní tvorby tištěné i v rukopisech (například knihy V Ruském zajetí, Pojď sem, synu... aj.), ale i korespondenci s Fr. Raušarem, válečné deníky, zápisky apod. 

 
Knihy

Ve sbírkách muzea lze nalézt také poměrně rozsáhlou kolekci knih, ať už učebnic či modlitebních knížek a biblí, z nichž nejstarší je rukopisná Bible Pavla Severýna z Kapí Hory z roku 1537. Dále zde najdeme knihy z literární produkce nejen regionálních osobností, ale i dalších autorů. Zastoupení zde mají také vzácné tisky („Geometria Subterranea“ z roku 1688) či například rukopisné i tištěné zpěvníky a kroniky.

Listinný materiál

Listinný materiál v muzejní sbírce představuje také velmi různorodou kolekci. Obsahuje nejen korespondenci (osobní i obchodní), vyhlášky, letáky, plakáty, hudebniny, vysvědčení a různé školní listiny, ale také poměrně velké množství map (ručně kreslených i tištěných) a plánů, rovněž i fotografie (volné i v albech), deníky apod. Zajímavostí jsou např. rukopisy a malby písmáka V. Maška z Vodokrt (kolem roku 1820) nebo K. H. Borovského, album obrázků z cest po Evropě hraběte Hanuše Kolowrata-Krakovského nebo židovské tisky a listiny. Nejstarší listinou ve sbírkách muzea je rukopis „Georg Berichtsmanual“ z let 1600 – 1613 ve vazbě z pergamenových listin ze staročeského Žaltáře, pocházejících z 1. poloviny 15. století.

Kolekce textilu

Kolekce textilu uloženého v blovickém muzeu je velmi rozmanitá. Je v ní zastoupen bytový textil (záclony, závěsy, ubrusy, dečky, přehozy, povlečení, koberce, ručníky, izolační textilie atp.), oděvy (dámské, pánské, dětské, národopisné kroje) a textilní doplňky (čepečky, čepice, klobouky, rukavice, pásky, šle, ponožky, punčochy, textilní šperky, deštníky a slunečníky). K této kolekci neodmyslitelně patří i obuv. Datování kolekce spadá převážně do období 2. poloviny 18. století (např. krojové součásti) – konec 20. století (např. dětský textil a uniformy).

Kolekce skla, keramiky a porcelánu

V kolekci skla, keramiky a porcelánu najdeme především kuriozity – jednotlivosti. Nejkomplexnějším souborem je kolekce novomitrovického skla, která však svým rozsahem zdaleka není reprezentativním vzorkem skutečné produkce nedaleké sklárny. Porcelán zastupují jednotlivé hrnečky, talířky, dózy apod. Většina servisů není bohužel kompletní. Jedná se o kuriozity dokumentující každodenní život blovických měšťanů a venkovanů. Hrnce, formy a zásobnice jsou typickými zástupci keramické produkce hrnčířů. Datování kolekce skla, keramiky a porcelánu je převážně v rozmezí 2. poloviny 18. století (např. keramické nádobí) – konec 20. století (např. sklo a keramika k výročí obce apod.).

Kolekce hraček, loutek

Základ kolekce hraček tvoří soustružené dřevěné skašovské hračky. Ve sbírce jsou zastoupeny figurky jak 20. let 20. století, tak i ty vyráběné v současné době. Soubor skašovských hraček dokumentuje výrobu v průběhu 20. století. V kolekci hraček nechybí několik plyšových zvířátek, panenky, kočárky, nábyteček, oblečky atd. Kolekce novomitrovických loutek byla do muzejní sbírky zakoupena v 90. letech 20. století. Jedná se o loutky ve dvou velikostech. Velké loutky vyřezal A. Klášterka podle obličejů lidí žijících v Nových Mitrovicích. Nechybí loutkové divadlo včetně kulis k řadě divadelních představení.

 
Specializovaná sbírka školství

V muzeu se za dobu jeho existence nashromáždilo relativně velké množství školních pomůcek. Jedná se o předměty získané především ze zrušených obecných škol a malotřídek.
 

Zařízení a vybavení domácnosti - kuchyňské náčiní a domácí přístroje

Samozřejmostí sbírky jsou předměty, pocházející z domácností městských i venkovských hospodyněk. Postupným sběrem byla vytvořena kolekce různých mlýnků, vah, kuchyňského náčiní, včetně příborů apod. Nechybí ani valchy, pračky, šicí stroje nebo „moderní“ vymoženosti, např. elektrické fény, vysavače, roboty atd.

Specializovaná sbírka sport

V poslední době se sbírka blovického muzea značně rozrostla o řadu lyží, včetně lyžařských bot a hůlek, ale také o brusle a různé druhy saní. Kuriozitou je kožený fotbalový míč.

Kolekce lidového nábytku

Skutečným skvostem sbírky blovického muzea je kolekce malovaného lidového nábytku. Jedná se o almary a truhly.

 
Sbírka hospodářských strojů, přístrojů, nástrojů a náčiní

Nedílnou součástí snad každého národopisného a vlastivědného muzea je zemědělské náčiní a stroje k obdělávání polností, luk a zahrad a samozřejmě pomůcky ke zpracování mléka. Nechybí ani další předměty potřebné v hospodářství, nejrůznější nůše, košíky, ošatky, postroje na dobytek, díže atp.

Kolekce sakrálních předmětů – kříže

Víra křesťanského obyvatelstva je dokumentována řadou rozmanitě pojatých křížů z různých materiálů – dřeva, kovu, skla, porcelánu, sádry.

Velikonoce a Vánoce

Lidové vánoční a velikonoční zvyky, typické pro region jižního Plzeňska, lze dokumentovat na kolekci vánočních ozdob, velikonočních vajíček, pomlázek apod.

Pracovníci oddělení zpracovávají historii a etnografická témata z oblasti jižního Plzeňska. Jedná se např. o mlýny v povodí Úslavy, historii Blovic, četnictvo v Blovicích, sv. Jana Nepomuckého a sakrální památky okresu obecně, novomitrovickou sklárnu, historii školství, historii zámku a panství Hradiště, legionáře okresu Plzeň – jih, tematické zpracovávání částí sbírek – kolekce oděvních doplňků (textilní šperky, pokrývky hlavy, dětský textil, spodní prádlo apod.), pozůstalosti (F. Raušar, F. J. V. Kamenický, V. M. V. Bělohrobský, J. Z. Raušar,
V. Valenta – Alfa ad.).