Přednáška přiblíží, jak jednotliví šlechtičtí majitelé Hradiště uplatňovali svá patronátní práva a povinnosti ke kostelům a církevním úřadům na území tohoto panství. Zmíněny jsou nejstarší doklady o patronátu z druhé poloviny 14. století. Připomenuta je i role blovického farního kostela jako rodového pohřebiště hradišťské vrchnosti. Pozornost je věnována době tzv. konfesionalizace na přelomu 16. a 17. století. V této době se základní patronátní právo navrhovat osobnost duchovního a tím i ovlivňovat náboženské vyznání svých poddaných stalo politickým nástrojem v rukou místní šlechty. V době baroka uplatňovali majitelé Hradiště svá čestná práva plynoucí z patronátu pro reprezentační účely a zajištění rodové paměti na svém panství. Zaváděli a podporovali kulty světců, kteří byli tradičními křestními patrony členů jejich rodiny. Narůstající role státu při správě církevního jmění v době osvícenství se dotýkala i práv patronů. V době společenských změn ve druhé polovině 19. století se majitel Hradiště Hanuš z Kolovrat angažoval v zachování institutu patronátního práva.
