Muzeum jižního plzeňska

Zámecká kaple sv. Ondřeje na zámku Hradiště

Zámek Hradiště v Blovicích slouží od roku 2000
Muzeu jižního Plzeňska. Vyvrcholením rehabilitace
interiérů zámku a jeho návratu ke kulturnímu poslání
ve prospěch obyvatel jižního Plzeňska byla obnova
zámecké kaple sv. Ondřeje, bezesporu umělecky
nejhodnotnější část objektu.
Obnova zámecké kaple probíhala v r. 2002, od
celkového záměru nejdříve stavební částí (mělký
kolektor pro rozvod inženýrských sítí, úprava podlah,
stavební elektroinstalace a topení) a vyvrcholila
náročnou restaurátorskou etapou v r. 2004. Cílem bylo
obnovení interiérů kaple se všemi plastickými
architektonickými a dekorativními prvky.
dokončení a slavnostně byla otevřena veřejnosti 11.
září 2004.
Kaple je v současné době využívána ke společenským účelům. Slouží jako obřadní síň, konají se zde
přednášky a koncerty.
Svůj význam má i jako místo určené k prohlídce, pro chvíle odpočinku a zamyšlení.
V kapli je v současné době umístěno 8 obrazů světců od známého malíře J.V. Hellicha.

historie:

Zámeckou kapli s hlavním oltářem sv. Ondřeje, sakristií a oratoří máme doloženou již v roce 1774.
Nacházela se patrně v jihovýchodním rohu zámku v současném přízemí. Oratoř je však v popisu
lokalizována „v patře“. V roce 1795 je kaple uváděna v přízemí.
Do současné podoby dal zámeckou kapli sv. Ondřeje nákladně přestavět roce 1858 hrabě Hanuš Kolovrat,
významný majitel hradišťského panství, člen řádu Maltézkého kříže. Z uvedeného roku se dochoval
letopočet na stěně v oratoři a postup prací. V kapli byla zřízena dřevěná oratoř, kazetový strop a položena
ozdobná parketová podlaha. Nástěnné obrazy světců dodal malíř Josef Vojtěch Hellich z Prahy.
Mše svaté sloužili v zámecké kapli od počátku do roku 1864 blovičtí kněží. V roce 1860 založil hrabě
Hanuš Kolovrat nadaci pro zámeckého kaplana a v roce 1861 dal postavit budovu kaplanky, která zůstala
neobydlena až do příchodu prvního kaplana Františka Šafránka v roce 1864.
Po druhé světové válce až do 50. let sloužili mše v zámecké kapli blovičtí duchovní.



	Stálé expozice: František Raušar- zakladatel muzea Měšťanský interiér Národopis - lidová architektura, lidový kroj Šlechtický interiér Zámecká kaple sv. Ondřeje Zámecká kaple sv. Ondřeje na zámku Hradiště Zámek Hradiště v Blovicích slouží od roku 2000 Muzeu jižního Plzeňska. Vyvrcholením rehabilitace interiérů zámku a jeho návratu ke kulturnímu poslání ve prospěch obyvatel jižního Plzeňska byla obnova zámecké kaple sv. Ondřeje, bezesporu umělecky nejhodnotnější část objektu. Obnova zámecké kaple probíhala v r. 2002, od celkového záměru nejdříve stavební částí (mělký kolektor pro rozvod inženýrských sítí, úprava podlah, stavební elektroinstalace a topení) a vyvrcholila náročnou restaurátorskou etapou v r. 2004. Cílem bylo obnovení interiérů kaple se všemi plastickými architektonickými a dekorativními prvky. dokončení a slavnostně byla otevřena veřejnosti 11. září 2004. Kaple je v současné době využívána ke společenským účelům. Slouží jako obřadní síň, konají se zde přednášky a koncerty. Svůj význam má i jako místo určené k prohlídce, pro chvíle odpočinku a zamyšlení. V kapli je v současné době umístěno 8 obrazů světců od známého malíře J.V. Hellicha. historie: Zámeckou kapli s hlavním oltářem sv. Ondřeje, sakristií a oratoří máme doloženou již v roce 1774. Nacházela se patrně v jihovýchodním rohu zámku v současném přízemí. Oratoř je však v popisu lokalizována „v patře“. V roce 1795 je kaple uváděna v přízemí. Do současné podoby dal zámeckou kapli sv. Ondřeje nákladně přestavět roce 1858 hrabě Hanuš Kolovrat, významný majitel hradišťského panství, člen řádu Maltézkého kříže. Z uvedeného roku se dochoval letopočet na stěně v oratoři a postup prací. V kapli byla zřízena dřevěná oratoř, kazetový strop a položena ozdobná parketová podlaha. Nástěnné obrazy světců dodal malíř Josef Vojtěch Hellich z Prahy. Mše svaté sloužili v zámecké kapli od počátku do roku 1864 blovičtí kněží. V roce 1860 založil hrabě Hanuš Kolovrat nadaci pro zámeckého kaplana a v roce 1861 dal postavit budovu kaplanky, která zůstala neobydlena až do příchodu prvního kaplana Františka Šafránka v roce 1864. Po druhé světové válce až do 50. let sloužili mše v zámecké kapli blovičtí duchovní.