Stálé expozice:
 František Raušar- zakladatel muzea
 Měšťanský interiér
 Národopis - lidová architektura, lidový kroj
 Šlechtický interiér
 Zámecká kaple sv. Ondřeje





 NÁRODOPIS - LIDOVÁ ARCHITEKTURA
 První popisy našich vesnic nalezneme v tereziánském
 katastru z roku 1713. Dozvídáme se v něm, že většina
 vesnic je "ode dřeva" vystavěna. K přestavbě vesnic na
 zděné dochází v průběhu 1. poloviny 19. století.
 Zděná zástavba je charakterizována zděným selským
 statkem, který se dochoval zejména v okolí Plzně, jinde je
 méně častý. Zděné kaple šestiboké, čtvercové a obdélné
 jsou zastoupeny ve většině obcí našeho regionu. Z
 hospodářských budov jde zejména o sýpku, méně často o
 mlýn a kovárnu.
 Roubená zástavba zůstala zachována převážně v oblasti
 Spálenopoříčska a zčásti i na Přešticku. Typově jsou
 zastoupeny zejména chalupy, sruby, ojediněle rychta, selský statek, kovárna a mlýn.
 Zcela ojedinělá je v regionu hrázděná zástavba, která je doložena v obcích s německým obyvatelstvem na
 Stodsku.
 Nejčastějšími typy zástavby v našem regionu jsou vsi nepravidelného a ulicového půdorysu. Částečně jsou
 zastoupeny vsi obdélníkového, oválného nebo okrouhlého půdorysu.
 V obcích Mítově, Zahrádce, Řesanicích, Lipnici a Tymákově byly v letech 1995 - 1996 vyhlášeny vesnické
 památkové zóny.




 NÁRODOPIS - LIDOVÝ KROJ
 Pro náš plzeňský region byl typický hradišťský kroj.
 Nosil se od poloviny 19. století v oblasti od Starého Plzence k Rokycanům a
 zasahoval až na lnářské panství.
 Ženy nosily bílé, uzlíčkové čepečky s dýnkem. Při slavnostních a významných
 příležitostech se připínala vzadu k čepečkům velká mašle (tzv. "klice"). Vdané
 ženy si vázaly přes čepečky bílé šátky z jemného plátna, zvané "pleny".
 Košilka byla z jemného plátna s krátkými a širokými rukávy, zdobenými
 krajkou nebo bílým dírkovým vyšíváním. Živůtek byl z tkané, květované nebo
 vzorkové látky "fortýlu". Vpředu byl nízký a směrem dozadu se zvyšoval.
 Později byly nošeny šněrovačky.
 Sukně se skládaly z pěti až šesti polí a dosahovaly až ke kotníkům. V předním
 poli byl vsazen kus kartounu nebo režného plátna, zvaného "lecos". "Šerky"
 byly sukně, které se zhotovovaly z "kluků", tj. z rozcuchaného lnu. Zástěry
 byly široké, šité většinou z kupovaných látek.
 Kabátky byly z černého sametu. Přes prsa pod kabátky se uvazoval šátek, a to buď bíle vyšívaný jako pleny,
 ale trojcípý, anebo různý - hedvábný.
 Punčochy se pletly z domácí "kramplované" a "valchované" vlny. Střevíčky byly černé, kožené. Pro všední
  příležitost se nosily dřevěné pantofle.