|
||||
|
|
||||
Stálé expozice: František Raušar- zakladatel muzea Měšťanský interiér Národopis - lidová architektura, lidový kroj Šlechtický interiér Zámecká kaple sv. Ondřeje
NÁRODOPIS - LIDOVÁ ARCHITEKTURA
První popisy našich vesnic nalezneme v tereziánském katastru z roku 1713. Dozvídáme se v něm, že většina vesnic je "ode dřeva" vystavěna. K přestavbě vesnic na zděné dochází v průběhu 1. poloviny 19. století. Zděná zástavba je charakterizována zděným selským statkem, který se dochoval zejména v okolí Plzně, jinde je méně častý. Zděné kaple šestiboké, čtvercové a obdélné jsou zastoupeny ve většině obcí našeho regionu. Z hospodářských budov jde zejména o sýpku, méně často o mlýn a kovárnu. Roubená zástavba zůstala zachována převážně v oblasti Spálenopoříčska a zčásti i na Přešticku. Typově jsou zastoupeny zejména chalupy, sruby, ojediněle rychta, selský statek, kovárna a mlýn. Zcela ojedinělá je v regionu hrázděná zástavba, která je doložena v obcích s německým obyvatelstvem na Stodsku. Nejčastějšími typy zástavby v našem regionu jsou vsi nepravidelného a ulicového půdorysu. Částečně jsou zastoupeny vsi obdélníkového, oválného nebo okrouhlého půdorysu. V obcích Mítově, Zahrádce, Řesanicích, Lipnici a Tymákově byly v letech 1995 - 1996 vyhlášeny vesnické památkové zóny. NÁRODOPIS - LIDOVÝ KROJ Pro náš plzeňský region byl typický hradišťský kroj. Nosil se od poloviny 19. století v oblasti od Starého Plzence k Rokycanům a zasahoval až na lnářské panství. Ženy nosily bílé, uzlíčkové čepečky s dýnkem. Při slavnostních a významných příležitostech se připínala vzadu k čepečkům velká mašle (tzv. "klice"). Vdané ženy si vázaly přes čepečky bílé šátky z jemného plátna, zvané "pleny". Košilka byla z jemného plátna s krátkými a širokými rukávy, zdobenými krajkou nebo bílým dírkovým vyšíváním. Živůtek byl z tkané, květované nebo vzorkové látky "fortýlu". Vpředu byl nízký a směrem dozadu se zvyšoval. Později byly nošeny šněrovačky. Sukně se skládaly z pěti až šesti polí a dosahovaly až ke kotníkům. V předním poli byl vsazen kus kartounu nebo režného plátna, zvaného "lecos". "Šerky" byly sukně, které se zhotovovaly z "kluků", tj. z rozcuchaného lnu. Zástěry byly široké, šité většinou z kupovaných látek. Kabátky byly z černého sametu. Přes prsa pod kabátky se uvazoval šátek, a to buď bíle vyšívaný jako pleny, ale trojcípý, anebo různý - hedvábný. Punčochy se pletly z domácí "kramplované" a "valchované" vlny. Střevíčky byly černé, kožené. Pro všední příležitost se nosily dřevěné pantofle. |
||||